Jak se píše obrácené lomítko na klávesnici? Rychlý návod

Co je obrácené lomítko a jak vypadá

Obrácené lomítko – ten šikmý prouček mířící zprava doleva – možná znáte pod názvem zpětné lomítko nebo z angličtiny jako backslash. Na první pohled to vypadá jako obyčejné lomítko, jenže jde opačným směrem. Klasické lomítko vypadá takto /, zatímco obrácené má podobu \. Pokud pracujete s počítačem častěji, určitě jste ho potkali.

Vizuálně jde o čáru sklánějící se od pravého horního rohu dolů doleva. Právě ten opačný směr ho odlišuje od běžného lomítka, se kterým si ho lidé někdy pletou. Zvlášť když s ním nepracujete každý den, může chvíli trvat, než si zvyknete.

Tohle typografické kuriózum vzniklo v době, kdy se rodily první počítače a programovací jazyky. Dostal se do ASCII tabulky a stal se součástí digitálního světa. Pokud používáte Windows, vidíte ho pořád – v cestách k souborům vypadá třeba takhle: C:\Dokumenty\Fotky\Dovolená. Linux a Unix to mají jinak, tam najdete spíš to obyčejné lomítko.

Jak ho vlastně napsat? Na české klávesnici ho najdete na stejné klávese jako otazník a podtržítko – hned vedle pravého Shiftu. Stiskněte současně AltGr a Q. Takhle to funguje na většině moderních klávesnic s českým rozložením.

Starší klávesnice to můžou mít jinak, takže se vyplatí podívat se na tu svoji. Když si s klávesnicí nevíte rady, zkuste klasiku – držte Alt a na numerické klávesnici napište 92. To je ASCII kód pro obrácené lomítko.

Pro programátory je tohle denní chleba. V kódu slouží jako takzvaný escape znak neboli únikový znak. Když potřebujete napsat speciální příkaz, použijete ho – třeba \n znamená nový řádek, \t je tabulátor. Bez tohohle znaku by se programování dost komplikovalo a spousta kódu by prostě nefungovala.

V běžných mailech nebo dokumentech ho moc nepotkáte. Ale když zadáváte cestu k souboru, píšete nějaký skript nebo se pohybujete v technickém prostředí, najednou je to nepostradatelný pomocník. Stačí vědět, kde ho na klávesnici najít a kdy ho použít.

Rozdíl mezi lomítkem a obráceným lomítkem

Lomítko a obrácené lomítko – dva znaky, které vypadají podobně, ale ve skutečnosti slouží k úplně jiným věcem. Kolikrát jste se už setkali s tím, že vám nefungoval odkaz nebo jste nemohli najít soubor jen kvůli tomu, že jste použili špatné lomítko?

Lomítko, kterému se anglicky říká slash nebo forward slash, je ta šikmá čárka, která jde zleva doprava a zdola nahoru: /. Určitě ho znáte z každodenního života – zapisujete s ním datum (25/12/2023), vyjadřujete volbu mezi možnostmi (ano/ne) nebo rychlost (km/h). Na internetu ho vidíte pořád – v každé webové adrese odděluje jednotlivé části stránky.

A pak je tu obrácené lomítko, neboli backslash. To jde opačným směrem – zleva doprava, ale shora dolů: \. Tohle lomítko většina lidí používá mnohem méně často. Setkáte se s ním hlavně při práci s počítačem se systémem Windows, kde odděluje složky v cestách k souborům (třeba C:\Dokumenty\Fotky). Programátoři ho znají jako escape znak, který jim umožňuje vkládat do kódu speciální znaky.

Proč vůbec existují dva podobné znaky? Lomítko bylo součástí psacích strojů už dávno před počítači. Když se pak vyvíjely první počítačové systémy, programátoři potřebovali další podobný znak pro technické účely, a tak přidali obrácené lomítko. Zajímavé je, že různé operační systémy si pak vybraly svoje favority – Unix a Linux zůstaly u klasického lomítka, Windows si oblíbil to obrácené.

Chybné použití jednoho znaku místo druhého může způsobit pořádné problémy. Nefunkční odkazy, chyby v programech, nenalezené soubory – to všechno může být důsledek pouhého přehození dvou podobných znaků. Na webu platí jednoduché pravidlo: vždycky jen klasické lomítko. Ve Windows pak naopak potřebujete to obrácené.

Kde tyto znaky najdete na klávesnici? Klasické lomítko je obvykle vpravo, často na stejné klávese s otazníkem. Obrácené lomítko je na české klávesnici trochu schované – většinou ho dostanete kombinací pravého Altu a klávesy Q, případně jinými kombinacemi podle typu klávesnice. Tenhle rozdíl v přístupnosti vlastně odráží, jak často který znak skutečně používáme.

Pro lidi pracující v IT a programování není správné rozlišování těchto znaků jen doporučení, ale naprostá nutnost. Jeden špatně použitý znak a celý kód může přestat fungovat.

Klávesová zkratka na Windows počítačích

Obrácené lomítko, nebo taky backslash, je speciální znak, se kterým se při práci s počítačem setkáváte poměrně často – ať už zadáváte cesty k souborům, programujete nebo prostě jen potřebujete napsat nějaký příkaz. Na rozdíl od toho běžného lomítka, které máte přímo na klávesnici a jde zleva doprava dolů, má tahle čárka opačný směr. A tady začíná problém – jak to sakra napsat?

Na Windows počítačích máte vlastně několik možností. Nejjednodušší je kombinace Alt Gr + Q. Ano, přesně tak – klávesa Alt Gr vpravo od mezerníku a současně písmenko Q. Tahle zkratka funguje standardně na českých klávesnicích s rozložením QWERTZ. Alt Gr je vlastně taková kouzelná klávesa pro speciální znaky, které na první pohled na klávesách ani nevidíte.

Existuje i jiná cesta, trochu složitější, ale spolehlivá. Podržíte levý Alt a na numerické klávesnici napíšete 92. Až Alt pustíte, obrácené lomítko se objeví jako zázrakem. Pozor ale – musíte použít tu numerickou klávesnici napravo, ne čísla v horní řadě. To je důležité, jinak to nefunguje.

Když máte anglickou nebo americkou klávesnici, máte vlastně vyhráno. Obrácené lomítko tam má svoji vlastní klávesu, většinou někde nad Enterem. Prostě ji zmáčknete a hotovo, žádné kombinace.

A k čemu to vlastně potřebujete? Hlavně když zadáváte cesty k souborům ve Windows. Víte, ty adresy typu C:\Users\Documents\muj_soubor.txt – bez obráceného lomítka byste byli ztracení. Každá úroveň složek se odděluje právě tímhle znakem.

Programátoři to mají jinak – pro ně je obrácené lomítko takzvaná escape sekvence. Díky němu můžou do textu vkládat různé speciální věci jako nový řádek, tabulátor nebo třeba uvozovky, aniž by to rozbilo celý kód. V regulárních výrazech, kterými se prohledává text, má taky svoji nezastupitelnou roli.

Někdy se ta kombinace Alt Gr + Q prostě nevybavíte, zvlášť když to nepotřebujete každý den. Nic se neděje – můžete si znak prostě zkopírovat odsud nebo použít Mapu znaků ve Windows, kde najdete úplně všechny znaky, co si jen vzpomenete. Hlavně se tím netrápte, každý to má občas stejně.

Jak napsat obrácené lomítko na Macu

# Jak napsat obrácené lomítko na Macu

Přešli jste z Windows na Mac a najednou nemůžete najít obrácené lomítko? Nejste sami. Tohle je jedna z nejčastějších překážek, se kterou se noví majitelé Maců potýkají. A když ho zrovna potřebujete – třeba při programování nebo práci s cestami k souborům – zjistíte, že na české klávesnici prostě není vidět.

Obrácené lomítko (backslash) směřuje doleva, na rozdíl od běžného lomítka. V běžném psaní ho sice moc nevyužijete, ale pokud pracujete s kódem, soubory nebo zadáváte systémové příkazy, bez něj se neobejdete.

Kde tedy ten zatracený znak je? Na české Mac klávesnici není přímo označený, ale to neznamená, že by tam nebyl. Prostě se píše trochu jinak, než jste byli zvyklí.

Kombinace je Option (Alt) + Shift + lomítko. Klávesa Option je ta se symbolem ⌥, najdete ji vlevo i vpravo od mezerníku. Lomítko pak sdílí klávesu s otazníkem, většinou v pravé dolní části klávesnice. Tahle kombinace funguje všude – v textovém editoru, terminálu i jakémkoliv jiném programu.

Záleží na správném postupu. Nejdřív zmáčknete a držíte Option, pak přidáte Shift a nakonec stisknete lomítko. Všechny tři klávesy musí být stisknuté najednou. Pak je uvolníte a obrácené lomítko se objeví na obrazovce.

Existuje i pomalejší varianta přes znakovou mapu. Tu otevřete zkratkou Control + Command + mezerník, vyhledáte obrácené lomítko a kliknete na něj. Praktické to ale moc není, zvlášť když ten znak potřebujete často.

Programujete denně? Pak si tu zkratku radši dobře zapamatujte. V kódu se obrácené lomítko používá neustále – pro escape sekvence, cesty k souborům ve Windows prostředí a podobně. Někteří si dokonce nalepí poznámku přímo na monitor, dokud si to nezautomatizují.

Zajímavost: anglická klávesnice Mac má obrácené lomítko přímo na vlastní klávese, obvykle nad Enterem. Pracujete často s anglickým textem nebo kódem? Možná by stálo za to mít nainstalovaná obě rozložení klávesnice a přepínat mezi nimi podle potřeby. Ušetříte si tím spoustu času a nervů.

Použití obrácené lomítko na mobilních zařízeních

Psaní obráceného lomítka na mobilu? To je věc, kterou většina z nás řeší, až když ji opravdu potřebuje. Klávesnice na telefonech jsou přeci jen dělané hlavně na běžné psaní – zprávy, emaily, poznámky. Speciální znaky? Ty se schoulily někde v zákoutích nabídek, kam se člověk nedostane jedním kliknutím.

Proces psaní obráceného lomítka se liší podle operačního systému vašeho telefonu. Android má své postupy, iOS zase trochu jiné. Není to raketová věda, ale pár kroků navíc to prostě chce.

Máte Android? Otevřete klávesnici v jakékoli aplikaci – třeba v poznámkách nebo ve zprávách. Vidíte ta běžná písmenka? Teď přepněte z abecední klávesnice na numerickou nebo symbolickou. Hledejte tlačítko s nápisem ?123 nebo něco podobného – obvykle vlevo dole. Kliknete na něj a najednou se před vámi objeví svět čísel a symbolů. Obrácené lomítko by tam mělo být někde poblíž toho normálního lomítka. Někdy se ale schovává ještě o level hlouběji – musíte zmáčknout další tlačítko pro rozšířené symboly.

Na iPhone nebo iPadu je to podobné, jen s malým rozdílem. Klávesnice iOS je známá svým minimalistickým designem – všechno hezky čisté, ale symboly? Ty jsou schované dvakrát. Nejdřív kliknete na 123 vlevo dole. Zobrazí se vám čísla. Pak hledáte tlačítko #+= nebo něco v tom stylu. To vás dostane do sekce speciálních symbolů, kde konečně najdete to vytoužené obrácené lomítko.

Tady je ale háček. Přesné umístění obráceného lomítka se může lišit podle značky vašeho telefonu. Samsung má klávesnici trochu jinak, Huawei zase po svém, Xiaomi taky. Každý výrobce si to dělá po svém. Některé klávesnice mají fígl – zkuste podržet prst na normálním lomítku. Možná se vám objeví nabídka s alternativami, včetně toho obráceného.

Píšete obrácené lomítko často? Třeba pracujete s kódem nebo s cestami k souborům? Pak vás zachrání lepší přístup ke speciálním znakům a programátorským symbolům – stáhněte si nějakou alternativní klávesnici. Gboard od Google, SwiftKey nebo Hacker's Keyboard vám dají mnohem pohodlnější přístup k technickým znakům. Instalace je jednoduchá a pak už jen vyměníte výchozí klávesnici za tu novou.

A ještě jeden trik pro pokročilé: zkratky. Moderní mobily vám dovolí vytvořit si vlastní textové náhrady. Představte si, že napíšete třeba bs a telefon vám automaticky doplní obrácené lomítko. Nastavíte to v klávesnici jednou a pak už jen sklízíte výhody. Ušetříte spoustu času a nervů.

Kde se obrácené lomítko běžně používá

Obrácené lomítko je znak, se kterým se dennodenně potkáváte, i když si to třeba ani neuvědomujete. Pokud pracujete s počítačem, určitě jste ho už použili – a možná vás občas i pěkně potrápilo.

Nejčastěji se s ním setkáte ve Windows, kde odděluje složky a soubory v cestách. Vzpomínáte si, kdy jste naposledy hledali nějaký dokument? Ta adresa, kterou vidíte nahoře v průzkumníku – třeba C:\Dokumenty\Práce\Zpráva.docx – je plná právě těchto obrácených lomítek. Windows to tak má nastavené od pradávna a není na tom nic špatného, i když ostatní systémy to mají jinak.

Pro programátory je obrácené lomítko něco jako kouzelná hůlka na speciální znaky. Představte si, že píšete text v kódu a potřebujete do něj vložit uvozovky nebo skočit na nový řádek. Právě tady přichází na řadu obrácené lomítko. Napíšete \n a máte nový řádek, \t vytvoří odsazení. Zní to jednoduše, ale kolik hodin strávených laděním způsobilo zapomenuté nebo špatně umístěné lomítko? To ví snad každý, kdo se kdy pokusil napsat kus kódu.

V regulárních výrazech je obrácené lomítko prostě nezbytné. Když hledáte konkrétní vzor v textu – třeba všechny e-mailové adresy nebo telefonní čísla – musíte některé znaky ochránit obráceným lomítkem, aby se braly doslovně. Chcete najít tečku? Musíte napsat \. Jinak by se tečka chovala jako speciální znak a hledalo by se něco úplně jiného.

V síťovém prostředí zase slouží k přístupu ke sdíleným složkám. Když se připojujete k disku na serveru, píšete \\nazev_serveru\slozka. To dvojité lomítko na začátku říká počítači, že jdete do sítě. Jednoduché, když to znáte, ale zkuste to vysvětlit někomu, kdo s tím nikdy nepracoval.

V příkazovém řádku pak obrácené lomítko používáte pořád dokola – při spouštění programů, kopírování souborů, nastavování parametrů. Občas to může být trochu matoucí, zvlášť když různé nástroje očekávají různé formáty, ale jakmile si na to zvyknete, jde to samo.

Dokonce i při práci s databázemi nebo tvorbě webových stránek se s ním potkáte. Třeba když potřebujete do SQL dotazu vložit text s apostrofem nebo v JavaScriptu správně zapsat cestu k souboru. Je to malý znak, který má velkou moc – a když ho použijete špatně, může vám pěkně zamotat hlavu.

Obrácené lomítko v programování a kódování

Obrácené lomítko patří mezi ty znaky, bez kterých by se programátor prostě neobešel. Možná se vám to zdá jako detail, ale věřte, že tento nenápadný symbol dokáže změnit celý význam vašeho kódu.

Znáte to – sedíte nad kódem a potřebujete vložit speciální znak do textu. Třeba uvozovky, nový řádek nebo tabulátor. Tady přichází na řadu obrácené lomítko, které v programátorském žargonu říkáme backslash. Funguje jako takový překladač mezi tím, co chcete říct počítači, a tím, jak to skutečně napsat.

Na české klávesnici ho napíšete pomocí pravý Alt + Q, případně AltGr + Q. Ale upřímně? Většina programátorů si po pár dnech přepne klávesnici na anglické rozložení. Je to prostě praktičtější – backslash máte přímo pod klávesou Backspace a nemusíte pořád mačkat dvě klávesy najednou. Když píšete kód celý den, každá vteřina se počítá.

Pojďme si ukázat, jak to funguje v praxi. Představte si, že programujete aplikaci a potřebujete vypsat text: Řekl mi: Ahoj. Jenže uvozovky už používáte k označení začátku a konce textu. Jak to vyřešit? Právě pomocí backslash – napíšete \, a program pochopí, že ty uvozovky jsou součástí textu, ne konec řetězce.

Podobně fungují další kombinace. Sekvence \n znamená nový řádek, takže když chcete oddělit věty do dvou řádků, stačí ji vložit mezi ně. Potřebujete odsazení? Použijte \t pro tabulátor. Tyto escape sekvence se používají prakticky ve všech programovacích jazycích – Python, Java, C++, JavaScript, všude najdete stejný princip.

V PHP má obrácené lomítko ještě další roli. Slouží k oddělování jmenných prostorů, což je vlastně způsob, jak organizovat kód ve větších projektech. Místo toho, abyste měli všechny funkce a třídy namíchané dohromady, rozdělíte si je do logických celků. A právě backslash je ten znak, který tyto celky odděluje.

Co vás možná překvapí, je použití u cest k souborům. Tady začíná malý chaos mezi operačními systémy. Windows trvá na obrácených lomítkách – něco jako C:\Users\Dokumenty. Linux a Mac naopak používají běžné lomítko – /home/dokumenty. Pro programátora, který chce, aby jeho aplikace běžela na všech systémech, to znamená další vrstvu složitosti.

Naštěstí moderní jazyky s tímto problémem umí pracovat. Nabízejí funkce, které automaticky převedou cestu do správného formátu podle toho, na jakém systému program zrovna běží. Takže nemusíte psát různé verze kódu pro každý systém zvlášť.

Ale pozor na jednu past! Když potřebujete do textu vložit samotný znak backslash, musíte ho zdvojit – \\. Proč? Protože první lomítko říká: Hej, další znak bude speciální. A teprve to druhé se vypíše. Toto je častá chyba začátečníků, kteří nechápu, proč jim mizí lomítka z textů.

Představte si třeba, že chcete vypsat cestu k souboru ve Windows. Napíšete C:\nova\slozka a divíte se, proč to nefunguje. Ono totiž \n program vyhodnotí jako nový řádek a \s jako něco jiného. Správně musíte napsat C:\\nova\\slozka – každé lomítko zdvojit.

Dnešní vývojová prostředí vám naštěstí hodně pomáhají. Barevné zvýrazňování syntaxe vám hned ukáže, když něco není v pořádku. Automatické doplňování často samo přidá potřebná lomítka. A kontrola chyb vás upozorní dřív, než program vůbec spustíte.

Práce s backslashem je něco, co si každý programátor musí osahat na vlastní kůži. Zpočátku to možná působí komplikovaně, ale po čase se to stane automatismem. Podobně jako se naučíte psát na klávesnici všemi deseti, aniž byste se museli dívat na prsty.

Obrácené lomítko je jako most mezi světy - zprava doleva místo zleva doprava, symbol toho, že i v digitálním věku musíme občas jít proti proudu a hledat cestu tam, kde ji ostatní nevidí.

Radovan Šubrt

Alternativní způsoby vložení speciálního znaku

Obrácené lomítko – ten šikmý znak mířící zprava doleva – je něco, s čím se při práci na počítači setkáte pořád dokola. Na rozdíl od klasického lomítka má opačný sklon a v českém prostředí ho potřebujete hlavně při zadávání cest k souborům nebo při programování. Někdy ale prostě nefunguje ta správná klávesa, nebo ji na klávesnici nenajdete. Co teď?

Naštěstí existuje několik spolehlivých způsobů, jak si poradit. Nejjednodušší je využít numerický kód – podržte klávesu Alt a na numerické klávesnici napište 92. Jakmile Alt pustíte, obrácené lomítko se objeví jako mávnutím kouzelného proutku. Funguje to prakticky na všech počítačích s Windows.

Máte radši vizuální přístup? Zkuste znakovou mapu – malou, ale šikovnou aplikaci ve Windows. Zobrazí vám všechny dostupné znaky v přehledné mřížce. Stačí najít obrácené lomítko, kliknout na něj, zkopírovat a vložit kamkoli potřebujete pomocí Ctrl+V. Jednoduché, že?

V textových editorech jako Word najdete často speciální nabídku pro symboly. Otevřete dialogové okno se symboly, prohlédněte si kategorie a vyberte, co potřebujete. Tahle metoda se hodí, když pracujete s různými speciálními znaky pravidelně a chcete mít přehled o všech možnostech na jednom místě.

Používáte Mac? Tam to funguje trochu jinak. Stiskněte Command, Control a mezerník najednou – vyskočí vám paleta znaků. Můžete buď procházet kategorie, nebo prostě do vyhledávání napsat backslash. Obrácené lomítko se obvykle schovává mezi technickými symboly.

Online editory a webové aplikace mají většinou vlastní nástroje přímo v menu nebo na nástrojové liště. Pokročilejší editory vám dokonce umožní vytvořit si vlastní zkratky pro znaky, které používáte často – ušetříte tím spoustu času.

Na mobilu? To záleží, jestli máte Android nebo iOS. Přepněte na numerickou nebo symbolickou klávesnici a hledejte mezi speciálními znaky. Některé alternativní klávesnice nabízejí chytřejší přístup – třeba dlouhým podržením určité klávesy se vám zobrazí další možnosti.

Časté chyby při psaní obrácených lomítek

Obrácené lomítko zkrátka na české klávesnici přímo neuvidíte, a právě proto s ním má spousta lidí problémy. Možná si teď říkáte, že přeci stačí použít to běžné lomítko – jenže to je bohužel velká chyba, která se vám může vymstít hlavně při práci s počítačem nebo programování. Představte si to lomítko jako šikmou čáru: běžné směřuje doprava dolů, zatímco obrácené jde opačným směrem. A v technických záležitostech dělá každé z nich něco úplně jiného.

Nejčastěji lidé ztroskotají na klávesové zkratce. Zkouší různé kombinace kláves a nakonec se jim stejně objeví něco úplně jiného. Na naší české klávesnici QWERTZ to přitom není až tak složité – zmáčknete Alt Gr a Q. Jenže pozor! Někteří se snaží použít pravý Alt místo Alt Gr, což na některých počítačích prostě nefunguje jak má. Jiní zase experimentují s levým Altem a číselným kódem, což sice může zabrat, ale musíte znát správné číslo ASCII.

Další past na vás číhá při kopírování obráceného lomítka odsud odtud. Zkopírujete text z webu, v editoru vypadá všechno v pohodě, ale jakmile soubor uložíte nebo s ním dál pracujete, najednou se tam objeví úplně jiný symbol. To se stává hlavně když přenášíte data mezi různými programy nebo třeba mezi Windowsama a Linuxem.

Pokud programujete, určitě jste narazili na situaci, kdy potřebujete použít obrácené lomítko ve svém kódu. Tahle šikmá čárka má totiž v programovacích jazycích speciální význam – říká se jí escape znak. A víte co? Často musíte napsat dvě lomítka za sebou, abyste dostali jedno skutečné. Kdo to neví, píše nefunkční kód a pak se diví, proč mu cesty k souborům nefungují.

A právě ty cesty k souborům! Ve Windows se složky oddělují obráceným lomítkem, zatímco Linux nebo Mac používají to běžné. Tahle záměna vám může pěkně zamotať hlavu, zvlášť když přenášíte skripty mezi různými systémy. Některé programy si to sice přeloží automaticky, ale ne všechny – a pak máte problém.

Celkem nepříjemná situace nastává, když pracujete vzdáleně nebo používáte virtuální klávesnici. Sedíte třeba u cloudové služby, chcete napsat obrácené lomítko a zjistíte, že ta virtuální klávesnice má úplně jiné rozložení než vaše fyzická. Pak můžete zkoušet různé kombinace kláves, jak dlouho chcete.

Obrácené lomítko v cestách k souborům

Obrácené lomítko je ten zvláštní znak, se kterým se při práci na počítači s Windows potkáváte pořád dokola. Znáte ho určitě – vypadá jako běžné lomítko, jen je otočené opačným směrem. A právě tahle drobnost dělá velký rozdíl, zejména když potřebujete najít nějaký soubor nebo složku na disku.

Představte si, že hledáte důležitý dokument uložený někde hluboko v počítači. Cesta k němu může vypadat třeba takto: C:\Uživatelé\Dokumenty\Projekt nebo D:\Program Files\Aplikace. Všimněte si těch šikmých čárek mezi jednotlivými názvy? To jsou právě ta obrácená lomítka, která oddělují jednotlivé úrovně složek a umožňují počítači přesně poznat, kde má hledat.

Proč zrovna Windows používá tento typ lomítka? Odpověď najdeme v historii, konkrétně v dobách starého MS-DOSu, který byl předchůdcem dnešních Windows. Tehdy vývojáři z Microsoftu potřebovali nějaký znak pro oddělování složek v cestách. Klasické lomítko už ale bylo obsazené – používalo se pro zadávání různých příkazů a parametrů. A tak padla volba na obrácené lomítko, které s námi zůstalo dodnes.

Možná vás napadne: není to zbytečně komplikované? Vždyť Linux nebo macOS si vystačí s normálním lomítkem. To je pravda, ale Windows si svou tradici prostě zachovává, a když už s tím systémem pracujete, musíte hrát podle jeho pravidel.

V praxi na to narazíte skoro denně. Kopírujete cestu k souboru, vytváříte zástupce na ploše, píšete skripty nebo pracujete v příkazovém řádku. Znalost správného zápisu cest s obráceným lomítkem vám prostě ušetří spoustu nervů a času stráveného hledáním, proč něco nefunguje.

Zajímavé je třeba použití u síťových cest. Tam uvidíte obrácené lomítko hned dvakrát za sebou na začátku: \\server\sdílená_složka\soubor. Takhle Windows poznává, že nejde o běžnou složku na vašem disku, ale o něco, co je uložené někde na síti.

Dobrá zpráva? Dnešní programy jsou chytřejší než dřív. Hodně z nich už dokáže automaticky převádět mezi normálním a obráceným lomítkem, aby vše fungovalo bez ohledu na to, jaký systém používáte. Přesto platí, že když pracujete ve Windows, obrácené lomítko je váš společník a čím lépe mu rozumíte, tím plynuleji vám půjde práce se soubory a složkami.