Výpovědní lhůta bez práce: Co smí a musí zaměstnanec vědět

Právní rámec výpovědní lhůty

Výpovědní doba v pracovním právu trvá minimálně dva měsíce a začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce po doručení výpovědi. Platí to stejně pro šéfa i zaměstnance, prodloužit ji můžete jen písemnou dohodou.

Co když během výpovědní doby nechodíte do práce? Záleží na důvodu. Nemůže-li vám zaměstnavatel přidělovat práci, máte nárok na průměrnou mzdu. Když onemocníte, dostanete peníze podle pravidel nemocenského. Ale pozor - když odmítnete pracovat bez pádného důvodu, šéf může pracovní poměr ukončit na místě.

I během výpovědní doby máte stejná práva a povinnosti jako dřív. Musíte poslouchat nadřízené a poctivě pracovat. Zaměstnavatel vám musí dávat práci podle smlouvy a platit za ni. Obě strany by se k sobě měly chovat slušně - i když už víte, že spolu končíte.

Hledáte novou práci? Zákon myslí i na to. Máte nárok na volno k hledání nového místa - půl dne týdně po celou výpovědní dobu, a to s náhradou mzdy. Se souhlasem šéfa můžete tyhle půldny spojovat do delších bloků.

V praxi se často stává, že se dohodnete se zaměstnavatelem, že už chodit do práce nebudete, i když výpovědní doba běží. Takovou dohodu vždycky sepište písemně a ujasněte si, kolik za to dostanete peněz. Většinou je to průměrná mzda, ale můžete se domluvit i jinak.

Soudy už několikrát rozhodly, že když vás šéf jednostranně postaví mimo práci bez právního důvodu, jde o překážku na jeho straně a musí vám platit průměrnou mzdu, i když nepracujete.

Nezapomeňte, že i ve výpovědní době máte právo na dovolenou. Šéf vám ji může nařídit, ale musí vám to říct aspoň dva týdny dopředu, pokud se nedomluvíte jinak.

Když ve výpovědní době vážně porušíte pracovní povinnosti, může vás šéf vyhodit na hodinu. A naopak - když šéf závažně poruší své povinnosti vůči vám, můžete okamžitě odejít a máte nárok na náhradu mzdy za celou výpovědní dobu.

Délka výpovědní doby podle zákona

Délka výpovědní doby je v České republice jasně stanovena zákoníkem práce, konkrétně zákonem č. 262/2006 Sb. Standardní výpovědní doba činí minimálně dva měsíce a začíná běžet od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé straně. Tato doba končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Zákoník práce určuje jen minimální délku, takže se můžete se zaměstnavatelem domluvit na delší době – taková dohoda ale musí být vždycky na papíře a výpovědní doba stejná pro obě strany.

Představte si situaci, kdy vám šéf po podání výpovědi řekne: Už sem ani nechoďte, ale peníze dostanete. Co se vlastně děje? Zaměstnavatel vás tzv. postavil mimo práci. Přestane vám přidělovat úkoly, ale pořád vám platí mzdu. Tohle rozhodnutí nemůžete odmítnout. Firmy to dělají často kvůli ochraně dat nebo když se bojí, že byste mohli nějak negativně ovlivnit ostatní kolegy. Znám případ, kdy IT specialista po výpovědi dostal okamžitý zákaz vstupu do systémů, ale dva měsíce dostával plnou výplatu doma.

Dalším důvodem, proč během výpovědní doby nepracujete, může být čerpání dovolené během výpovědní doby. Máte na ni nárok, pokud vám ji šéf schválí. Co víc, zaměstnavatel vám může dovolenou i nařídit, když vám to oznámí aspoň dva týdny dopředu. Takhle se často řeší nevybraná dovolená před koncem pracovního poměru. Kolikrát jste slyšeli: Zbývá vám ještě 15 dní dovolené, tak je teď ve výpovědní době vyberte?

I když během výpovědní doby nechodíte do práce, stále trvá pracovní poměr se všemi právy a povinnostmi. Peníze dostáváte dál a musíte být k dispozici, kdyby vás zaměstnavatel potřeboval. Je to trochu jako být na telefonu – nemusíte tam být, ale když zavolají, měli byste se ukázat.

A co vaše práva? Věděli jste, že máte nárok na volno k hledání nové práce? Můžete si vzít jeden půlden týdně během výpovědní doby (maximálně dva půldny celkem) a zaměstnavatel vám za to musí zaplatit. Můžete si s ním domluvit i jiné rozložení – třeba celý den najednou, když máte pohovory v jiném městě.

Nezapomeňte ale, že pořád musíte dodržovat všechna pravidla, i když fakticky nepracujete. Nemůžete začít pracovat pro konkurenci, pokud máte v smlouvě konkurenční doložku, a musíte držet jazyk za zuby ohledně firemních tajemství. Jeden můj známý si myslel, že když už má podanou výpověď, může si kopírovat firemní kontakty – skončilo to okamžitou výpovědí bez nároku na odstupné.

Co když během výpovědní doby onemocníte? Výpovědní doba se neprodlužuje. Prvních 14 dní nemoci vám platí zaměstnavatel, pak dostáváte nemocenskou od státu. Takže když jste měli skončit k 31. březnu a od 15. března jste nemocní, stejně 31. března pracovní poměr končí.

Nejjednodušší je samozřejmě rozvázání pracovního poměru dohodou. V tom případě žádná výpovědní doba neběží a skončíte přesně v den, na kterém se dohodnete. Tohle řešení šetří nervy oběma stranám – vy můžete nastoupit dřív do nové práce a zaměstnavatel nemusí platit někoho, kdo už vlastně pro firmu nic nedělá.

Během výpovědní lhůty má zaměstnanec stále právo i povinnost pracovat, pokud se s ním zaměstnavatel nedohodne jinak. Jednostranné rozhodnutí zaměstnavatele o tom, že zaměstnanec ve výpovědní lhůtě nebude pracovat, je nezákonné a může být považováno za překážku v práci na straně zaměstnavatele.

JUDr. Tomáš Procházka

Možnosti nevykonávání práce ve výpovědní lhůtě

# Možnosti nevykonávání práce ve výpovědní lhůtě

Výpovědní lhůta je období, kdy váš pracovní poměr ještě trvá, ale už směřuje ke konci. Během této doby máte stále povinnost pracovat podle pokynů vašeho šéfa a on vám musí dávat práci a platit za ni. Jenže ne vždycky to tak probíhá.

Často se stává, že lidé ve výpovědní době do práce vlastně nechodí. Nejčastěji je to kvůli vybírání zbývající dovolené. Váš zaměstnavatel vám může nařídit, abyste si dovolenou vybrali, i když se vám zrovna nechce. Je to vlastně fér pro obě strany - vy dostanete zaplaceno a šéf vám nemusí vymýšlet práci, když už stejně odcházíte.

Další možností je neplacené volno. Tady už ale musíte mít se zaměstnavatelem dohodu, nemůže vás do toho nutit. Nevýhoda? Nedostanete ani korunu a ještě si musíte sami platit zdravotní pojištění. To už se moc nevyplatí, že?

V některých firmách, hlavně těch větších, se setkáte s tzv. garden leave. Zní to hezky - jako byste měli volno na zahradničení. Ve skutečnosti to znamená, že vám šéf řekne: Už tě tu nechci vidět, ale peníze ti pošlu. Zůstáváte zaměstnancem, dostáváte výplatu, ale do práce nechodíte. Není to v zákoníku práce přímo napsané, ale je to povolené.

Znáte ten pocit, když v práci najednou není co dělat? Pokud firma nemá zakázky nebo se třeba přestavuje pracoviště, jde o překážku na straně zaměstnavatele. V takovém případě dostanete aspoň 60 % vaší průměrné mzdy, i když sedíte doma.

Pozor ale na to, že pokud se sami rozhodnete do práce prostě nechodit, porušujete tím svoje povinnosti. Šéf s vámi může okamžitě rozvázat pracovní poměr nebo po vás chtít náhradu škody. To už je pak hodně nepříjemné.

Někdy vám zaměstnavatel nabídne dohodu o dřívějším ukončení. Řekne třeba: Výpovědní doba jsou dva měsíce, ale stačí, když odpracuješ jeden. Vy máte víc času na hledání nové práce a firma ušetří peníze. Win-win situace, pokud na to přistoupíte.

A co když onemocníte? Pracovní neschopnost ve výpovědní době je běžná věc. První dva týdny dostanete náhradu od zaměstnavatele, pak nemocenskou od státu. Výpovědní doba ale běží dál, takže i když jste celou dobu nemocní, pracovní poměr stejně skončí.

Jakou cestu si vyberete vy, když budete ve výpovědní lhůtě? Záleží na vaší situaci, vztazích se zaměstnavatelem a samozřejmě i na tom, co je pro vás finančně nejvýhodnější.

Náhrada mzdy při nevykonávání práce

Když vám ve výpovědní lhůtě nedají práci, máte nárok na peníze

Ocitli jste se ve výpovědní lhůtě a najednou vám šéf řekne: Už sem radši nechoď? Nebo jste v této době onemocněli? Nemusíte se bát, že přijdete o výplatu. Za určitých podmínek máte nárok na náhradu mzdy.

Když vás šéf pošle domů, musí platit

Představte si situaci: dali jste výpověď nebo jste ji dostali, a váš nadřízený vás z ničeho nic nechce vidět v kanceláři. Možná se bojí, že budete kazit atmosféru nebo že si zkopírujete firemní kontakty. V takovém případě jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele. A to znamená jediné - musí vám hradit náhradu mzdy ve výši vašeho průměrného výdělku. Není to skvělé? Dostáváte plnou výplatu, a přitom můžete být doma.

Kolik přesně dostanete? Průměrný výdělek se počítá z předchozího čtvrtletí a zahrnuje všechny složky mzdy - základní plat, příplatky, odměny i další bonusy. Pokud jste třeba v posledních měsících dostali nějaké extra odměny, promítnou se i do této náhrady.

Nenechte se ale odbýt jen ústním zůstaň doma. Trvejte na písemném potvrzení, že vám zaměstnavatel neumožňuje pracovat. Může se vám to později hodit jako důkaz. A i když víte, že vás v práci nechtějí vidět, ukažte svou profesionalitu - třeba tím, že se občas na pracovišti ukážete a dáte najevo, že jste připraveni pracovat.

Nemůžete si ale během této doby jen tak nastoupit jinam. I když fakticky nepracujete, jste stále vázáni pracovní smlouvou a musíte být k dispozici, kdyby si to šéf rozmyslel.

Co když onemocníte během výpovědní lhůty?

Život je nevyzpytatelný a může se stát, že během výpovědní doby skončíte s horečkou v posteli. V takovém případě platí běžná pravidla pro nemocenskou. Prvních 14 dní vám zaměstnavatel vyplatí 60 % redukovaného průměrného výdělku, pak přebírá štafetu správa sociálního zabezpečení.

A co dovolená? Tu můžete čerpat i během výpovědní lhůty. Buď se na ní dohodnete se zaměstnavatelem, nebo vám ji může sám nařídit. Za dny dovolené dostanete náhradu ve výši průměrného výdělku.

Nezapomeňte, že výpovědní lhůta běží dál bez ohledu na to, jestli chodíte do práce, jste nemocní nebo na dovolené. Pracovní poměr skončí, jak bylo dohodnuto.

Vyjednejte si placené volno – může to být win-win

V některých firmách se praktikuje elegantní řešení – dohoda o placeném volnu po dobu výpovědní lhůty. Máte tak čas hledat novou práci, chodit na pohovory a zároveň dostáváte peníze. Zaměstnavatel se zase vyhne napjaté atmosféře, když by se na vás ostatní kolegové dívali skrz prsty.

Takovou dohodu si ale vždy nechte dát písemně. Mělo by v ní být jasně uvedeno, kolik peněz dostanete a za jakých podmínek.

Výpovědní lhůta nemusí být stresující období. Znáte-li svá práva, můžete z této situace vytěžit maximum a v klidu se připravit na novou životní kapitolu.

Překážky v práci na straně zaměstnavatele

Překážky v práci na straně zaměstnavatele

Občas se v pracovním životě dostaneme do situace, kdy nám šéf nemůže dát práci, kterou bychom podle smlouvy měli dělat. Tohle se klidně může stát i během výpovědní lhůty – a je dobré vědět, co to pro nás znamená.

Když během výpovědní doby nemůžete pracovat kvůli překážkám ze strany zaměstnavatele, máte nárok na náhradu mzdy v plné výši vašeho průměrného výdělku. Není to jen nějaká dobrá vůle – tohle právo je přímo zakotvené v zákoníku práce, konkrétně v paragrafu 208.

Takové překážky mohou vypadat různě. Možná se rozbilo výrobní zařízení, možná firma nemůže fungovat kvůli počasí nebo jiným provozním důvodům. Docela zajímavý případ nastává, když vám šéf prostě řekne, že už do práce chodit nemáte, i když by vám teoreticky práci dávat mohl. I tohle se počítá jako překážka na straně zaměstnavatele a vy máte nárok na peníze.

Proč to firmy dělají? Důvodů může být spousta – třeba se bojí, že byste mohli odnést citlivá data, narušit atmosféru v týmu, nebo pro vás prostě nemají smysluplnou práci. Důležité je ale pamatovat, že tohle rozhodnutí musí udělat zaměstnavatel, ne vy. Kdybyste se sami rozhodli, že už do práce prostě chodit nebudete, porušujete tím své povinnosti a šéf by s vámi mohl i okamžitě ukončit pracovní poměr.

Pro většinu z nás je představa, že nemusíme chodit do práce a přitom dostáváme výplatu, docela lákavá. Máte víc času hledat si novou práci nebo si prostě odpočinout před novým začátkem. Nezapomeňte ale, že pracovní poměr pořád trvá, a s ním i všechna práva a povinnosti. Stále musíte být loajální, držet jazyk za zuby o interních záležitostech a nesmíte konkurovat svému zaměstnavateli, pokud nemáte jinou dohodu.

Šéf vám také může nabídnout, že se dohodnete na ukončení pracovního poměru hned, bez dokončení výpovědní lhůty. V takovém případě obvykle dostanete finanční kompenzaci za zbývající čas. Taková dohoda musí být vždy na papíře a musí jasně říkat, za jakých podmínek váš pracovní poměr končí.

V reálném světě se občas stává, že zaměstnavatel oficiálně žádnou překážku v práci nevyhlásí, ale prakticky vám znemožní pracovat – třeba vám sebere přístupová hesla, zakáže vstup do budovy nebo vám nedává žádné úkoly. Pokud se tohle stane, měli byste mu dát písemně vědět, že jste připraveni pracovat. Jestli vám přesto práci nedá, je to překážka na jeho straně a musí vám zaplatit.

I když vám šéf řekne, ať už nechodíte, může si to během výpovědní doby kdykoliv rozmyslet a zavolat vás zpátky. V takovém případě musíte nastoupit, jinak riskujete postih za porušení pracovních povinností.

Čerpání dovolené během výpovědní doby

Dovolená ve výpovědní době – co potřebujete vědět

Aspekt	Zaměstnanec nepracuje ve výpovědní lhůtě	Zaměstnanec pracuje ve výpovědní lhůtě
Nárok na mzdu	Náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku	Standardní mzda dle pracovní smlouvy
Důvod nepřítomnosti	Překážka v práci na straně zaměstnavatele	Běžný pracovní režim
Právní úprava	§ 208 zákoníku práce	Standardní ustanovení zákoníku práce
Dovolená	Možnost čerpání dovolené po dohodě	Standardní čerpání dovolené
Sociální a zdravotní pojištění	Odvody se platí z náhrady mzdy	Odvody se platí ze mzdy
Povinnost být k dispozici	Není povinnost být na pracovišti	Povinnost docházet do práce

Výpovědní doba běží nezávisle na tom, jestli si zrovna užíváte dovolenou nebo ne. Jakmile je výpověď na stole (ať už jste ji podali vy nebo váš šéf), začíná odpočet – typicky dva měsíce, pokud nemáte jinou domluvu. A během téhle doby pořád platí všechna vaše práva včetně nároku na dovolenou.

Šéf vám může nařídit, kdy si dovolenou vyberete, i když už máte jednu nohu ze dveří. Nemůže to ale udělat jen tak. Musí brát ohled na provoz firmy a taky na vaše zájmy. Navíc vám to musí oznámit minimálně dva týdny předem, pokud se spolu nedomluvíte jinak.

Dost často se stává, že vám zaměstnavatel řekne: Hele, vyber si všechny zbývající dny dovolené, než odejdeš. Je to běžná praxe a je naprosto v pořádku. Proč to dělají? Jednoduše – nechtějí vám pak muset proplácet nevyčerpanou dovolenou při vašem odchodu.

Co když ve výpovědní době nepracujete? Může to být právě kvůli dovolené. Nebo jste třeba na neschopence. Někdy se taky stává, že vám šéf prostě nedá práci, i když jste připravení makat.

Když si ve výpovědní době vybíráte dovolenou, dostanete náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Spočítá se z vašeho průměru za předchozí čtvrtletí. Takže finančně na tom budete stejně, jako kdybyste normálně chodili do práce.

Nestihli jste vyčerpat všechny dny dovolené do konce výpovědní doby? Nebojte, o peníze nepřijdete. Zaměstnavatel vám musí proplatit každý nevyčerpaný den. Tuto částku dostanete společně s poslední výplatou, když budete odcházet.

Mimochodem, když vám šéf nařídí dovolenou, nemůžete ji odmítnout – ani když už máte výpověď. Výjimkou je situace, kdy by to odporovalo účelu dovolené – třeba když jste nemocní.

Vždycky je nejlepší o všem mluvit přímo. Domluvte se se zaměstnavatelem, jak to s vaší dovolenou bude. Vzájemná dohoda je vždycky lepší než hádky a nedorozumění. A když se dohodnete, nechte si to potvrdit písemně – pro jistotu.

Napadlo vás někdy, jak vlastně funguje dovolená, když už víte, že v práci končíte? Není to vlastně zvláštní období – už jednou nohou venku, ale pořád ještě zaměstnanec se všemi právy?

Pracovní neschopnost ve výpovědní lhůtě

Pracovní neschopnost ve výpovědní lhůtě - co potřebujete vědět

Nemoc či úraz během výpovědní doby nijak neovlivňuje její průběh. Výpovědní lhůta zkrátka běží dál, ať už ležíte s chřipkou nebo si zlomíte nohu. Zákoník práce v tomto ohledu nemá žádné výjimky - termín ukončení pracovního poměru zůstává stejný, i když celou výpovědní dobu proležíte v posteli.

Představte si situaci, kdy jste dali výpověď v práci a těšíte se na nové místo, ale týden nato vás skolí angína. Prvních 14 dní dostáváte náhradu mzdy od zaměstnavatele, pak přejdete na nemocenské od státu. Jenže pozor - tahle částka bývá výrazně nižší než vaše běžná výplata, což může pořádně zamíchat s vašimi financemi v době, kdy řešíte změnu práce.

Co když vám dal výpověď zaměstnavatel kvůli organizačním změnám? Na odstupné máte nárok bez ohledu na to, jestli jste nemocní nebo zdraví. To je aspoň nějaká jistota v nejisté době.

Ochranná doba funguje jen v případě, že výpověď dává zaměstnavatel vám, ne naopak. Takže pokud jste v pracovní neschopnosti a šéf vám v té době doručí výpověď, může být neplatná. Ale když jste to vy, kdo podal výpověď, a pak onemocníte? Smůla, ochranná doba se na vás nevztahuje.

I během nemoci ve výpovědní době musíte dodržovat léčebný režim. Váš současný zaměstnavatel má stále právo zkontrolovat, jestli se poctivě léčíte a nejste náhodou na výletě, když máte ležet doma. Porušení může mít nepříjemné následky - a to i když už máte jednou nohou venku z firmy.

Když výpovědní doba skončí a vy jste stále nemocní, přebírá veškerou administrativu Česká správa sociálního zabezpečení. Nezapomeňte o ukončení pracovního poměru informovat svého lékaře, aby mohl upravit dokumentaci.

Máte domluvený nástup do nové práce hned po skončení výpovědní doby, ale jste nemocní? To může být problém. Ne každý nový zaměstnavatel bude ochotný čekat, až se uzdravíte. Upřímná komunikace s potenciálním novým šéfem je v takové situaci k nezaplacení.

Nezapomínejte ani na svou dovolenou. I během nemoci ve výpovědní době na ni máte nárok. Pokud ji nestihnete vyčerpat, zaměstnavatel vám ji musí proplatit při konečném zúčtování.

Procházet výpovědní dobou je samo o sobě stresující, natož když k tomu přibude nemoc. Znát svá práva a povinnosti vám ale může celý proces aspoň trochu usnadnit. Není to koneckonců lepší než tápat v nejistotě?

Práva zaměstnance při hledání nového zaměstnání

Když se ocitnete ve výpovědní lhůtě, máte v ruce více trumfů, než si možná myslíte. Zákoník práce totiž myslí na situace, kdy potřebujete najít novou práci ještě před koncem té stávající. A je jedno, jestli jste dostali padáka nebo jste sami dali výpověď.

Asi nejcennějším benefitem je placené volno na hledání nové práce. Konkrétně máte nárok na půlden týdně s náhradou mzdy, a to po celou výpovědní dobu. Po domluvě se šéfem si dokonce můžete tyhle půldny nasčítat a vzít si třeba celý den jednou za dva týdny. To se hodí zvlášť při pohovorech, které často zaberou víc času než jen pár hodin.

Co je důležité vědět - tohle volno vám zaměstnavatel nemůže odmítnout, pokud o něj správně požádáte. Samozřejmě je fér dát vědět s předstihem, ať si můžou zařídit záskok. Nemusíte nijak dokazovat, že jste skutečně byli na pohovoru, ale ruku na srdce - využívat tohle volno na nákupy nebo ležení u televize není zrovna fér hra.

Pokud už z nějakého důvodu do práce nechodíte - třeba máte dovolenou nebo zaměstnavatel pro vás nemá práci - logicky tenhle benefit čerpat nemůžete, protože volno už vlastně máte.

Co když najdete novou práci dřív? I tady existuje řešení. Můžete se se zaměstnavatelem písemně dohodnout na dřívějším ukončení pracovního poměru. Taková dohoda musí být na papíře a musí tam být jasně uvedené, kdy přesně váš pracovní poměr končí.

Nezapomeňte, že máte také právo na kompletní informace o všech svých právech ve výpovědní době včetně případného odstupného.

Po skončení pracovního poměru vám musí vydat zápočtový list. Tento dokument obsahuje informace o odpracované době, druhu práce a další údaje, které budete potřebovat pro nového zaměstnavatele nebo na úřadu práce.

Dobrá zpráva je, že vám zaměstnavatel nesmí házet klacky pod nohy při hledání nové práce. Slušný šéf by vám měl v této situaci spíš pomoct - koneckonců, dobré vztahy se vyplatí všem.

A ještě jedna věc - během výpovědní doby máte stále nárok na všechny firemní benefity, které jste měli předtím. Stravenky, příspěvky na penzijko nebo služební auto - všechno by mělo běžet dál, pokud v kolektivní smlouvě nebo vnitřních předpisech není uvedeno jinak.

Povinnosti zaměstnance ve výpovědní době

# Výpovědní doba: co skutečně znamená pro zaměstnance

Výpovědní doba není jen formalita na papíře – je to období, kdy se váš pracovní život nachází v přechodné fázi, ale vaše povinnosti zůstávají stejné. Zaměstnanec je povinen i nadále plnit své pracovní povinnosti v plném rozsahu, i když už má v kapse výpověď nebo ji sám podal. Zákoník práce v tomto nemá žádné ale – pracovní poměr zkrátka trvá až do posledního dne výpovědní lhůty.

Znáte ten pocit, když už víte, že odcházíte, a najednou se vám nechce ani vstát z postele, natož řešit pracovní úkoly? Je to přirozené, ale bohužel právně problematické. Pokud zaměstnanec ve výpovědní době nepracuje, aniž by k tomu měl oprávněný důvod (jako je například pracovní neschopnost), dopouští se porušení pracovních povinností. Váš šéf může sáhnout po krácení mzdy, a v horším případě vás dokonce vyhodit na hodinu.

Výpovědní doba není čas na mentální dovolenou. Je to naopak období, kdy byste měli dokončit rozdělanou práci, předat své know-how kolegům a zajistit, že po vašem odchodu nenastane chaos. Zaměstnanec má povinnost dodržovat stanovenou pracovní dobu, plnit pokyny nadřízených a vykonávat práci podle pracovní smlouvy se stejnou pečlivostí jako před podáním výpovědi.

V praxi to často vypadá jinak – třeba se domluvíte se zaměstnavatelem na vyčerpání zbývající dovolené nebo na tom, že výpovědní dobu neodpracujete. To je v pořádku, pokud se na tom obě strany dohodnou. Jednostranné rozhodnutí už tam nepůjdu je ale cesta k problémům.

Nezapomínejte, že svět je malý, zvláště ten profesní. Profesionální přístup k plnění povinností až do posledního dne pracovního poměru vytváří dobrý dojem a může být přínosem pro další kariéru. Kolikrát se vám v budoucnu může hodit doporučení od bývalého šéfa?

Kromě běžné práce musíte před odchodem vrátit firemní notebook, telefon, klíče od kanceláře a další věci, které vám zaměstnavatel svěřil. Taky byste měli vyrovnat všechny závazky – třeba zaplatit za rozbité firemní vybavení, pokud jste nějaké poškodili.

Zaměstnanec je také povinen zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a obchodních tajemstvích, s nimiž se během svého působení u zaměstnavatele seznámil. A pozor – tato povinnost nekončí s posledním dnem v práci! Zvlášť když jste podepsali konkurenční doložku.

Nechce se vám ve výpovědní době pracovat? Zkuste se se zaměstnavatelem domluvit na jiném řešení – třeba na dohodě o ukončení pracovního poměru k dřívějšímu datu. Taková dohoda musí být na papíře a musí v ní být jasně uvedeno, kdy váš pracovní poměr končí. Bez takové dohody nemůžete jen tak přestat chodit do práce, aniž byste za to nesli následky.

Možné sankce za porušení pracovních povinností

# Možné sankce za porušení pracovních povinností

I když už máte podanou výpověď, neznamená to, že můžete na práci zapomenout. Výpovědní lhůta je pořád součástí vašeho pracovního poměru a všechny povinnosti platí stejně jako dřív. Nechodíte do práce bez omluvy? To může pěkně zavařit.

Neomluvená absence ve výpovědní lhůtě je jasným porušením pracovních povinností a zaměstnavatel má několik možností, jak situaci řešit. Samozřejmě vám může zkrátit výplatu o hodiny nebo dny, kdy jste nepracovali. Ale to není vše – můžete přijít i o část dovolené nebo dokonce o celou dovolenou za daný rok.

Představte si situaci: dal jste výpověď, do konce zbývá měsíc a vy si řeknete: Už to nějak doklepu, občas nepřijdu a co jako? Jenže šéf to vidí jinak. Pokud budete své povinnosti ignorovat delší dobu, může sáhnout k okamžitému zrušení pracovního poměru. To je ta pověstná hodinka podle § 55 zákoníku práce. Musí to udělat písemně a pořádně vysvětlit proč – ale věřte, že když chce, důvody si najde.

A co teprve finanční stránka věci? Představte si, že kvůli vaší absenci firma nestihne důležitou zakázku. Zaměstnavatel po vás může chtít nahradit vzniklou škodu – třeba náklady na náhradního pracovníka nebo ušlý zisk. Musí ale dokázat, že škoda vznikla přímo kvůli vám a vašemu jednání.

Zajímavé je, že někteří zaměstnavatelé se snaží v takových případech krátit odstupné. To je ovšem proti zákonu! Na odstupné máte nárok bez ohledu na to, jak jste si plnili povinnosti ve výpovědní lhůtě. Škodu po vás můžou vymáhat samostatně, ale odstupné vám zkrátit nemůžou.

Myslíte na budoucnost? Špatné reference od předchozího zaměstnavatele vám můžou pořádně zkomplikovat hledání nové práce. Byl nespolehlivý, nedocházel do práce – to nechcete, aby o vás někdo říkal, že?

Jasně, že někdy do práce prostě nemůžete – onemocníte, musíte se postarat o nemocné dítě. V takovém případě stačí svou nepřítomnost řádně omluvit podle pravidel firmy. Doložíte neschopenku nebo paragraf a je to v pořádku.

Pokud se dostanete do sporu se zaměstnavatelem ohledně sankcí, konečné slovo bude mít soud. Ten posoudí všechny okolnosti – jak vážné bylo vaše porušení, jestli jste to zavinili vy, a další faktory. Takže raději vydržte ty poslední týdny a odejděte se ctí – vyplatí se to.

Ukončení pracovního poměru dohodou

# Ukončení pracovního poměru dohodou

Dohoda o ukončení pracovního poměru je platná pouze tehdy, pokud s ní souhlasí obě strany - jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel. Jde o jeden z nejčastějších způsobů, jak se rozloučit s prací, a upřímně? Často je to ta nejčistší cesta pro obě strany.

Pamatujete si na situaci, kdy jste chtěli změnit práci, ale děsila vás představa dát výpověď? Při dohodě je to mnohem jednodušší - nepotřebujete výpovědní lhůtu (pokud se na ní výslovně nedohodnete), pracovní poměr prostě končí v den, který si společně určíte.

Co když už ale nechcete chodit do práce, i když jste ve výpovědní době? Zákoník práce umožňuje, aby se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodli, že zaměstnanec ve výpovědní lhůtě pracovat nebude. Nedávno mi kamarád vyprávěl, jak se dohodl s šéfem, že poslední dva týdny už do práce chodit nebude, ale dostane za ně plnou náhradu mzdy. Jen pozor - takovou dohodu potřebujete mít na papíře!

I když už do práce nechodíte, pořád jste formálně zaměstnaní. Zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy, dovolenou i případné benefity, které mu dle pracovní smlouvy náleží. Nemůžete tedy třeba začít pracovat jinde na plný úvazek, dokud váš původní pracovní poměr oficiálně neskončí.

Při odchodu je dobré myslet na všechny praktické věci - vrácení firemního notebooku, klíčů, předání rozdělané práce kolegům. Šéf vám musí vydat zápočtový list a na požádání i pracovní posudek - ty se vám budou hodit při hledání nové práce nebo na úřadu práce.

A co peníze? Zaměstnanec má při ukončení pracovního poměru dohodou nárok na nevyčerpanou dovolenou, která mu musí být proplacena. Moje sousedka takhle dostala proplacených skoro 15 dní dovolené, které nestihla vyčerpat! Někdy můžete dostat i odstupné, zvlášť když odcházíte kvůli reorganizaci nebo ze zdravotních důvodů.

Nezapomeňte, že po skončení práce se musíte do tří dnů zaregistrovat na úřadu práce, jinak přijdete o podporu. Výše podpory v nezaměstnanosti se odvíjí od průměrného výdělku v posledním zaměstnání a délky předchozího zaměstnání. Čím déle jste pracovali, tím lepší podmínky můžete mít.

Když se dohodnete, že nebudete ve výpovědní době chodit do práce, vyjasněte si, jestli máte být k dispozici na telefonu. Znám případy, kdy zaměstnanci museli být na příjmu pro případné dotazy od kolegů, i když už fakticky nepracovali.

A ještě jedna důležitá věc - ukončení pracovního poměru dohodou je nevratný krok. Nejde to vzít zpátky jako výpověď. Takže si vše pořádně rozmyslete, než podepíšete. Možná stojí za to poradit se s někým, kdo se v pracovním právu vyzná, zvlášť pokud máte pocit, že vám zaměstnavatel nenabízí férové podmínky.

Nevýhody a rizika nepracování

Nepracování ve výpovědní lhůtě může přinést zaměstnanci řadu komplikací, které si často předem neuvědomuje. Ačkoliv se na první pohled může zdát lákavé zůstat doma a pobírat mzdu, dlouhodobé důsledky mohou být problematické. Zvážili jste opravdu všechny aspekty takového rozhodnutí?

Víte, jak rychle člověk ztratí pracovní návyky? Stačí pár týdnů doma a najednou je problém ráno vstát, něco smysluplného udělat nebo se soustředit delší dobu. Dřív vás budík vytáhl z postele v 6:30, teď se převalujete do desíti. Dřív jste měli den rozplánovaný po hodinách, teď koukáte na seriály a odkládáte i ty nejjednodušší úkoly. Tohle pak dost zkomplikuje hledání nové práce – kdo by chtěl nastoupit do nového zaměstnání už vypadlý z tempa?

Sociální izolace představuje další významné riziko nepracování ve výpovědní lhůtě. Přemýšleli jste někdy, kolik času trávíte s kolegy? Často víc než s rodinou! Ta ranní kafe, obědy, pokec u tiskárny – to všechno najednou zmizí. A zatímco všichni pokračují v práci, vy sedíte doma. Minulý týden mi kamarádka Lenka říkala, jak po dvou týdnech doma během výpovědní doby začala vyloženě trpět samotou a litovala, že do práce nechodí, i když vztahy na pracovišti nebyly ideální.

Z profesního hlediska si tím můžete dost zavařit. Zaměstnanec tak přichází o šanci zanechat po sobě čistý stůl a odejít se ctí. Nedokončené projekty, nepředaná agenda, kolegové, kteří musí hasit, co jste nechali rozdělané – to všechno se zapíše do paměti. A upřímně, v dnešní době, kdy si každý hledá reference na LinkedIn nebo přes známé, se taková věc rozkřikne rychleji, než byste čekali.

A co peníze? Jasně, základní výplatu dostanete, ale spočítali jste si, o kolik přijdete bez stravenek, bez příplatků za směny nebo bez výkonnostních bonusů? Někdy je to pořádná částka! Jeden můj známý zjistil, že bez všech příplatků bere o třetinu míň – a to už pocítíte v rodinném rozpočtu.

Psychika taky dostane zabrat. Najednou nevíte, kdo vlastně jste, když nejste ten šikovný účetní nebo ta spolehlivá projektová manažerka. Nečinnost také často vede k nadměrnému přemýšlení o okolnostech ukončení pracovního poměru, což může prohlubovat negativní emoce jako hněv, zklamání nebo pocity křivdy. Člověk se začne užírat myšlenkami typu měl jsem tehdy říct..., kdybych býval udělal..., a to nikomu neprospívá.

Z právního pohledu pozor – i když sedíte doma, pořád jste zaměstnancem! Musíte být na telefonu, dodržovat mlčenlivost a nepoškozovat firmu. Znám případ, kdy člověk během výpovědní doby začal rozesílat interní informace konkurenci a skončil u soudu. Taková nepříjemnost vám za těch pár týdnů volna opravdu nestojí.

Nepracování ve výpovědní lhůtě může také zkomplikovat přechod do nového zaměstnání. Co když najdete super nabídku a chtějí, abyste nastoupili hned? Budete lavírovat mezi dvěma zaměstnavateli nebo porušíte dohodu? Ať uděláte cokoliv, někdo bude nespokojený – a tím někým můžete být nakonec hlavně vy sami.